Repertoár oficia podle předtridentského pražského breviáře: BP1502, f. 332r ff (viz tam též společné texty o apoštolech)
Většina zpěvů tam je ze společných textů o apoštolech. Žádný zpěv není v silném smyslu vlastní, ale antifony k evangelním kantikům ranních chval a druhých nešpor jsou vybrány z oktávu svátku Nanebevstoupení, jehož dílčí téma svátek rozvíjí. Některé jiné rity svátek slavily s bohatším formulářem (srov. zpěvy svátku na CantusIndexu), ale i s ohledem na to, že ve starokatolickém kalendáři figuruje ve stupni památky, se skromný pražský formulář zdá být vhodnou předlohou. Patrně se z něj použijí jen ony antifony k evangelním kantikům. (Památky nikdy neberou antifony k žalmům ze společných textů - pokud je nemají vlastní, berou je ze žaltáře.)
TODO: v pražském breviáři není žádná legenda, ale v prvních dvou nokturnech na pokračování jedna homilie a v třetím druhá. Obě vypadají přijatelně - najít zdroj, najít edici, přeložit jako možnosti druhého čtení, doplnit responsoria.
|
ad Benedictus
Illi autem profecti predicaverunt ubique Domino cooperante
et sermonem confirmante sequentibus signis alleluia alleluia. (BP1502 191r - pondělí v oktávu Nanebevstoupení) |
ant. k Benedictus Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela, aleluja, aleluja. | Překladatelé Denní modlitby církve by jistě vypustili ono "pak", aby vytvořili v sobě uzavřenou ucelenou výpověď. Nám se naopak zdá vhodné (stejně, jako je to v latinském textu) uchovat integritu biblického citátu včetně "rušivého" syntaktického signálu odkazujícího na předcházející text, který je tak do slavení jaksi vtažen, aniž musel zaznít. |
|
oratio
Deus, qui ecclesiam tuam distributam per orbem terrarum
sanctorum apostolorum tuorum praedicatione fundasti: concede propitius, ut quorum hodie sub una celebritate recolimus insignia, eorum in cunctis necessitatibus nostris experiamur suffragia. Per Dominum. (BP1502 332r) |
závěrečná modlitba
Bože, tys svou církev rozšířenou po celém světě
založil kázáním apoštolů: dej nám pocítit, že nám ti, jejichž život a činy si slavením dnešní památky připomínáme, pomáhají svou přímluvou. Skrze našeho Pána... |
|
|
ad Magnificat
Euntes in mundum universum,
praedicate evangelium omni creaturae,
alleluia,
qui crediderit et baptizatus fuerit,
salvus erit,
alleluia,
qui autem non crediderit, condemnabitur,
alleluia. (BP1502 191v, úterý v oktávu Nanebevstoupení) |
ant. k Magnificat Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu, aleluja! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, aleluja; kdo však neuvěří, bude zavržen, aleluja. | Antifona nahlas a rezolutně prohlašující, že někdo bude zavržen (aleluja), nebo že víra je předpokladem spasení, se do pokoncilní římské liturgie prakticky nemá šanci dostat. Jaké asi jsou její šance v liturgii starokatolické? |
Kdyby se výše podané antifony ze středověkého pražského formuláře svátku zdály málo vhodné, je možné řadu příhodných najít v repertoáru Denní modlitby církve, např. některé z následujících. Zdá se vhodné zpívat je s aleluja, podobně jako ony středověké, s ohledem na to, že svátek rozvíjí téma obou slavností uzavírajících velikonoční cyklus.
antifony k Benedictus/Magnificat na výběr: