Markéty z Antiochie, mučednice

Oficium sv. Markéty figuruje v pražském breviáři (f. 330v ff) i v řadě dalších pramenů české provenience, ale jeho zpěvy jsou příkladem méně hodnotného rýmovaného oficia, kde celý půvab textu spočívá v jazykově roztomilé formulaci zbožného klišé nebo nějaké dílčí události z legendy. Dvě antifony, které by byly po překladu do češtiny bez uzardění modlitelné a hodily se pro funkci antifon k evangelním kantikům, jsem nenašel. Navrhuji tedy nejchudší variantu formuláře bez vlastních zpěvů. Popř. je možné sáhnout po antifonách níže, ve středověkém formuláři zpívaných k žalmům prvních nešpor. České znění v tomto případě není překladem, ale velice volnou parafrází.

O Christi martyr Margaretha
quae tantas poenas superasti,
diabolum conculcasti,
draconem interfecisti,
Christum dilexisti.
(BP1502 330v)

Markéto, mučednice Kristova,
jež jsi tolikeré muky vítězně překonala:
ďáblas pošlapala,
draka udolala,
Krista si zamilovala.

Markéto, navzdory mučení jsi vydala svědectví Kristu a tak srazila hlavu starému hadovi.

[Nebo:] Svatá Markéta se nezalekla mučení, ale znamením Kristovy smrti a vyznáním jeho zmrtvýchvstání zvítězila nad velkým drakem, ďáblem, a branou smrti vstoupila do života věčného.

O Margaretha,
coelorum virgo secreta,
iam conscendisti
suavissima victima Christi.
Ora pro nobis
virtus quod[?] crescat amoris.
(BP1502 330v)
Již jsi vystoupila k nebesům jako vůně oběti, v níž Kristus našel zalíbení: Markéto, pros za nás, aby naše láska rostla.